|
|
Mateřská škola 21. stol.
Bajerová, Anna-Marie ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Základem této bakalářské práce je architektonická studie vypracovaná v předmětu AG034. Tématem práce je návrh mateřské školy, která bude vyhovovat požadavkům 21. století. Navržený objekt se nachází v městské části Brno-Stránice. Parcela se nachází na okraji Masarykovy čtvrti nedaleko Náměstí Míru. Místo stavby je součástí areálu Cyrilometodějského gymnázia a je na tuto skutečnost brána zřetel. Terén na parcele se svahuje ze západu na východ a v návrhu je využito výškového rozdílu 7,1 metru na pozemku tak, že je umožněn vstup ze tří výškových úrovní. Hlavní vstup je z ulice Havlíčkova na západní straně pozemku. K budově se dá také projít skrz samotný areál školy k němuž je školka přidružena. Nově je k pozemku navrženo parkoviště pro rodiče a zaměstnance, které čítá 7 stání pro automobily včetně místa pro imobilní. Kolem domu se nachází zelené plochy, dětské hřiště s umělým povrchem a sportoviště. Jižní strana pozemku je tvořena kamennou zdí, která je současně plotem se sousedním pozemkem. Objekt má 2 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. První nadzemní podlaží obsahuje hlavní provoz školky, druhé nadzemní podlaží funguje jako hlavní vstup a zároveň zázemí pro vyučující a podzemní podlaží je vyhrazeno provozní části objektu jako je TZB, sklady a přípravna jídla. Objekt je řešen jako dřevostavba v kombinaci se zděnou spodní stavbou. Střecha objektu nad 1NP je navržena jako provozní vegetační střecha. Druhá střecha nad 2NP je také vegetační střechou ovšem bez provozu. Při návrhu budovy jsem se inspirovala dualismem. Stavba má pro kolemjdoucí působit jako čistá, funkcionalistická, ovšem pro děti skýtá odraz jejich duše v podobě „zvlnění“ vnitřní fasády, které se propisuje i do samotného interiéru.
|
|
|
Mateřská škola 21. stol.
Bajerová, Anna-Marie ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Základem této bakalářské práce je architektonická studie vypracovaná v předmětu AG034. Tématem práce je návrh mateřské školy, která bude vyhovovat požadavkům 21. století. Navržený objekt se nachází v městské části Brno-Stránice. Parcela se nachází na okraji Masarykovy čtvrti nedaleko Náměstí Míru. Místo stavby je součástí areálu Cyrilometodějského gymnázia a je na tuto skutečnost brána zřetel. Terén na parcele se svahuje ze západu na východ a v návrhu je využito výškového rozdílu 7,1 metru na pozemku tak, že je umožněn vstup ze tří výškových úrovní. Hlavní vstup je z ulice Havlíčkova na západní straně pozemku. K budově se dá také projít skrz samotný areál školy k němuž je školka přidružena. Nově je k pozemku navrženo parkoviště pro rodiče a zaměstnance, které čítá 7 stání pro automobily včetně místa pro imobilní. Kolem domu se nachází zelené plochy, dětské hřiště s umělým povrchem a sportoviště. Jižní strana pozemku je tvořena kamennou zdí, která je současně plotem se sousedním pozemkem. Objekt má 2 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. První nadzemní podlaží obsahuje hlavní provoz školky, druhé nadzemní podlaží funguje jako hlavní vstup a zároveň zázemí pro vyučující a podzemní podlaží je vyhrazeno provozní části objektu jako je TZB, sklady a přípravna jídla. Objekt je řešen jako dřevostavba v kombinaci se zděnou spodní stavbou. Střecha objektu nad 1NP je navržena jako provozní vegetační střecha. Druhá střecha nad 2NP je také vegetační střechou ovšem bez provozu. Při návrhu budovy jsem se inspirovala dualismem. Stavba má pro kolemjdoucí působit jako čistá, funkcionalistická, ovšem pro děti skýtá odraz jejich duše v podobě „zvlnění“ vnitřní fasády, které se propisuje i do samotného interiéru.
|
|
|
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Ikonografický program kazetového stropu ve Zlatém sále Státního zámku v Telči
Brychtová, Šárka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
4 Abstrakt Práce přináší formální a námětový popis a významový rozbor stropní kazetové výzdoby Zlatého sálu Státního zámku v Telči v dějinných souvislostech. Strop je členěn do třiceti polí, kterým dominují figurální výjevy, jejichž větší část se podařilo interpretovat. Z celkového počtu třiceti výjevů jsou pro čtrnáct postav nalezené grafické předlohy. Díky zobrazeným atributům bylo možné u dalších devíti polí identifikovat zobrazenou figuru, zbylých sedm scén nemá uspokojivé vysvětlení. Na základě těchto informací jsem vytvořila hypotézu o možném ikonografickém programu. Díky větší části identifikovaných výjevů lze v celkovém konceptu výzdoby vykonstruovat dvě hlavní námětové linie, které se v některých případech prolínají. První se zaměřuje na lásku ve formě lásky mezi lidmi a lásky spojené s vírou v křesťanského Boha. Další náměty mají mravokárný charakter, varují nás před etickými poklesky a špatným zacházením s bohatstvím. Jedna z kapitol je věnována možnému autorství a inspiračním vlivům ze zahraničí. V této oblasti zatím nebyla nalezena uspokojivá odpověď. Klíčová slova kazetový strop, ikonografický program, grafické předlohy, Zlatý sál, zámek, Telč
|
|
|
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Dřevořezbářské práce v interiérech zámku Hluboká a jejich kontext v Čechách a na Moravě
KLIMEŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá podrobným zpracováním vývoje dřevořezeb v interiéru zámku Hluboká nad Vltavou. Jde o dřevořezby zhotovené v období historismu 19. století, tedy mezi léty 1838-1871. Návrhy pro řezbářské práce zhotovil vídeňský řezbář František Schroth spolu s Franzem Beerem. Práci pak provedli např. Jan Vondruška, Jakub Zeiner, Jan Pták a další. Práce je z větší části zaměřena na podíl architekta na vzniku dřevořezeb, dále jejich provedení a vztah k celkové výzdobě interiérů včetně intarzovaných parket. Nedílnou součást práce tvoří sepsaný výběrový katalog popisovaných místností na zámku Hluboká, včetně komparovaných lokalit - Lednice a Sychrov. Druhým a hlavním předmětem zkoumání je především komparace dřevořezeb v interiérech zámku Hluboká s dřevořezbami interiérů zmíněných dvou zámků.
|
host ::
RSS.